Sebevědomí jako dar našim dětem

Sama jsem si jako máma dala za cíl, aby můj syn vyrostl jako sebevědomá bytost znalá hodnot a i své vlastní hodnoty. Sebevědomí je oříšek pro většinu dnešní dospělé populace, natož tak do sebevědomí vychovat naše vlastní ratolesti. Takže ruku na srdce, dala jsem si obrovský cíl a udělám maximum, abych ho naplnila jak nejlépe dovedu. Synovi je již rok a já už vidím, že to rozhodně není hladká a snadná cesta, protože z lásky a dobrých úmyslů mohou vzniknout snadno překážky i na místech, kde bychom je nečekali v podobě, kterou bychom nečekali.

Ta hranice, kdy nechat být a přesto pořád milovat

Děti potřebují lásku, ale i vlastní prostor pro objevování světa, aby se jejich sebevědomí mohlo formovat. Jenže ta hranice, kdy by z lásky mohla být opičí láska nebo z „nechat žít“ zanedbávání – a je po sebevědomí – mi přijde velmi tenká.

Jenže každý člověk občas koliduje sem tam, sem tam kolem své osy rovnováhy. Otázkou jen je, jak moc hluboko a daleko se od své osy vzdálí (čím dále, tím blíže k nějakému extrému popsanému výše a extrémy jsou špatné v každém směru a v každé oblasti – o tom jsme si již jednou říkali v tomto článku >>).

Takže co s tím? Co je důležité, abychom mohli své děti vychovávat jako sebevědomé? Opět hledat a držet si vlastní rovnováhu a vlastní sebevědomí. To mi bylo jasné celkem hned, a tak jsem dál přemýšlela, jak vše pro mateřství získat, protože všechno je tak nové, nedá se na to připravit, je to nepřenositelná zkušenost. Ale naštěstí se pak ke mně nevrátilo jedno krásné a jednoduché pravidlo:

„Věř své intuici a sama buď v rovnováze.“

Život pokouší Vaše sebevědomí stále a to různě

A tak se o to snažím a dělám, co mohu. Nerada bych, abych sklouzla na jakoukoliv stranu extrému, protože by to synovi jednoznačně obrovsky uškodilo. A pro mě být v rovnováze znamená cítit se sebevědomě, protože když jsem vyrovnaná, jasně cítím a vím, že zvládnu cokoliv. A ty výkyvy? Ty se projevují někdy až ve zvláštních detailech, se kterými se potýkáme každý den, třeba takto:

• Já se cítím rozhozeně nebo unaveně a na synovi se to pozná tak, že je sám nevrlejší a také nevyrovnaný.
• Já se mu snažím dávat, co nejvíce lásky, ale občas má potíže usnout sám.
• Já se snažím nechat ho, ale pak ho vidím, jak se někde praští…

Sebevědomí v každé chvíli? V mateřství fakt ne!

Ten každodenní život, kdy snad každá chvíle pokouší naši sílu a zároveň máte plnou odpovědnost za svou malinkou osůbku a ta práce, starání se, opatrování a vůbec to všechno, co zatím nemá konec na dohled, nás bude opakovaně zkoušet.

Proto je důležité, abyste tyhle maličkosti neřešili jednu jako druhou. Pokud večer budete usínat v posteli a budete mít ze sebe dobrý pocit, že jste udělali maximum, že jste se dělali, jak nejlépe jste dovedli, pak tuto svou sílu a dobrý pocit budete také přenášet na své drahé (nejen na své dítě). A tuto sílu nacházím zas a znovu v osobním rozvoji a ten mi pomáhá to vše zvládnout a i najít správný úhel pohledu, někdy i lepší přístup, protože je důležité, aby nakonec:

• Z pádů byly zkušenosti,
• aby z vyrovnané mámy vzešlo výchovou sebevědomé a vyrovnané dítě (jsem vzor) a aby
• láska byla každý den, protože se musí naučit, že je to nejvyšší cit ve Vesmíru a když ji dává i sobě, vždy bude klidný a vyrovnaný…

Nahoru a dolů – to je normální život

A prostě, aby výkyvy, které přicházejí, protože takový život prostě je (ať už jste sebevětší mistři osobního rozvoje či ne – to s tím totiž nesouvisí, život je stále život, na toto téma jsem psala zde >>), byly co nejmenší, zvládnuté, ustáté a vedly nás oba k dalšímu růstu.

Svou rovnováhu i sebevědomí, pro Vás i Vaše malé, najdete i tím, že začnete svůj život lépe využívat a díky tomu zvládnete vše, co ci naplánujete. 🙂 Myslíte, že je to nemožné? S tímto pomocníkem určitě ne. 🙂 Najdete ho tady >>. Obzvláště s malinkými dětmi je režim obrovskou oporou – pro Vás i pro ně.

Všem Vám přeji úžasné děti, které rostou do silných, vyrovnaných a sebevědomých lidí a abyste svůj boj za tyto lepší zítřky, nikdy nevzdávali a aby Vám nikdy nedošly síly, protože ty jsou potřeba. Nebojte se dál těch výkyvů, to je v životě normální, hlavně si věřte, že je zvládnete! Děti jsou úžasné a silné a my jim v tom také musíme věřit a opakovat si to. 🙂

Vaše Lenka