Mít dítě je nepřenositelná zkušenost. Co tedy přišlo po narození našeho syna, bylo pro mě nové, vzrušující a děsivé zároveň. Hodně jsem v těhotenství četla, protože když mám dost informací, intuice si v tom všem snadněji najde cestu (také to tak máte?). Jenže mým tématem je osobní rozvoj, takže jak se to projevovalo? Co jsem zjistila?
Zopakujme si základní pravidlo osobního rozvoje:
„Převezměte zodpovědnost za svůj život.“
Jenže s miminkem, které si samo nic neudělá a je na Vás absolutně závislé, máte najednou krásnou, malou, úžasnou osůbku, ale taky máte zodpovědnost nejen za svůj, ale i za její život (sice dočasně, ale teď ano). A mně přišlo, že když je teď syn na světě, musím za svůj život tu zodpovědnost vzít dokonale a zcela z gruntu a to právě kvůli němu. Potřebuje mě silnou a vyrovnanou a to všechno toto pravidlo přináší, pokud je bráno správně a vážně. Jak se to tedy projevuje v životě, aby slova výše nebyla jen prázdná a abstraktní?
Toto pravidlo dává především sílu – když se spoléháte jen sami na sebe, najednou zjišťujete, co všechno zvládnete, co dokážete a Vaše sebevědomí i síla rostou a s tím vším i pocit svobody (nemusíte se na nikoho spoléhat). A to je v případě, když pravidelně vstáváte k malému miminku, opravdu důležité. Milionkrát se mi nechtělo, ale pak si říkám, kdybych byla svobodná máma (čest jim všem), musela bych vstát, i kdybych se měla plazit po zemi. Ony to zvládají, také to zvládnu. Nemusím si říkat o pomoc, to dám, je to má zodpovědnost ke mně i k synovi – můj a jeho život. A víte co? Posilovalo mě to každý den a zvládli jsme to krásně.
Přirozeným porodem se absolutně a totálně aktivuje kořenová červená čakra, takže se dokonale uzemníte. I já se uzemnila. Dokonce tak moc, že jsem ztratila spojení s Vyšším já a Vesmírem a projevilo se to tak, že jsem se přistihla, že pár měsíců po porodu prožívám úzkosti. Uzemnění je fajn, je velmi důležité a co Vás dokáže lépe uzemnit než dítě, které existuje tady a teď v absolutní realitě a všechno s ním je dokonale skutečné? Zatím si nedokáži představit, že by existovalo něco s větší mocí na uzemnění.
Takže jsem musela řešit i toto. Pomalu jsem tedy začala čakry zase roztáčet, aktivovat a čistit a pomalu se síly vrací zpět. Pokud jste ale také v této fázi, nemusí to jít rychle. Já vím, co mám dělat a i tak mi to rychle nejde. Počítám tedy s dlouhodobým návratem a Vy s tím raději počítejte také, pokud jste novopečené maminky, ať Vás to nedostane do zbytečného stresu. Raději pomalu a jistě, než rychle a zbrkle.
Jak se to projevuje v životě: Nedokáži se pořádně, někdy vůbec, soustředit na vysílání přání, vytváření ochranných koulí, práci s vizualizacemi, meditaci… Taková ta klasická duchovní/mentální práce. Život se mi nijak nezhoršil, protože ho nám zaaretovaný díky psaným cílům (jak na to najdete tady >>) ale prostě mi to moc nešlo a dokud jsem si neuvědomila co a jak se mi děje, frustrovalo mě to a úzkosti byly zde.
Nejdou ztratit ze zřetele. Je to obdobné jako se zodpovědností k nám samotným za náš vlastní život. Je čas na miminko a pak je také čas na náš vlastní život (vše vždy každý den). Pokud toto někdo ztratí z mysli, pak je velmi snadné ztratit i vlastní život. A on čas návratu do práce a k vlastnímu životu přijde, jenže pak může být těžké znovu ho začít žít. Toto souvisí také například se syndromem prázdného hnízda – lidé přestanou umět žít spolu jako partneři a až děti odejdou, život je prázdný, protože kromě dětí tam nic jiného nebylo – partnerský čas. 🙁
Já toto vyřešila po pracovní stránce tak, že když bylo synovi 6 měsíců, rozhodli jsme se doma s manželem, že si otevřeme malý eshop s nějakými radostmi a drobnostmi – krásné, snad i jedinečné, věci do vlasů (skřipce, scrunchie, sponky, gumičky…).
Šlo to pomalu, když jsem potřebovala spát nebo se chtěla víc věnovat synovi, udělala jsem to, ale nakonec to stejně přišlo! 🙂 A mám z toho velkou radost!!! Je to takové další novorozeňátko (pracovní), tak se, prosím, potěšte se mnou a pokud se Vám bude něco líbit, neváhejte si udělat radost a něco hezkého si kupte. 🙂
Děkuji Vám za přízeň a těším se v letošním roce na další spolupráci a věřím, že si užijeme nejen našich pokroků, ale také nějakou tu legraci. 🙂 Nevím, jestli zvládnu vytvářet články pravidelně každý týden, ale určitě se teď budeme potkávat častěji. Děkuji! 🙂