Je to Tvá vina, když nesneseš upřímnost

Všimněte si, jak se začala v poslední době upřímnost čím dál více používat jako zástěrka pro to, aby si někdo vylil svůj slovní jed na druhého. A odpovědí útočníka, když se ptáte, jestli to bylo nutné je: „Že je přece „jen upřímný“ a to je kladná vlastnost, která se cení.“ A když proti strana není schopná „jeho upřímnost“ skousnout, tak je to vlastně jen její chyba…

Kde to jsme?

Upřímnost je skvělá vlastnost, ale musí jít ruku v ruce s taktem a ne se slovními průjmy. Používat tuto ctnost, která vytváří naprosto čisté vztahy, a která pomáhá v každodenním životě nechodit kolem horké kaše a být čestný a rovný člověk, jako zástěrku toho, že má někdo potřebu říct druhému za každou cenu něco hnusného, to můžu s čistým svědomím nazvat jako sprosťárnu!

Takt je důležitá součást našeho života. A kdo ho nemá, může se mu naučit. Kdyby tomu tak nebylo, nikdy by nebyly položeny základy diplomacie. Být taktní znamená, že vím, kdy je vhodné něco říct a především vím, jak to říct. Žádné hrubé napadání a už vůbec ne s přetvářkou, že je vlastně všechno v pořádku, protože se jedná o upřímnost. Minimálně lze vše vyjádřit slušnou formou. Maminka mi vždy říkala:

„Když nemáš nic hezkého, co říct, tak mlč.“

Vůbec bych se nedivila, kdyby Vás v tuto chvíli napadl člověk, který se přesně takto chová. Myslím, že jsme v životě na takového, alespoň na jednoho, narazili všichni. A tak pro Vás mám radu:

„To, že někdo používá svoje slova k napadání a útoku, není a nikdy nebyla, žádná upřímnost.“

Narcistní, manipulativní hra na to, že je všechno Vaše vina

Nenechte se vtáhnout do manipulativní hry těchto lidí se sklony k narcismu. (Narcismus je normální psycho analýza.) Budou Vás totiž přesvědčovat, že když nezvládáte „jejich upřímnost“, tak je to Vaše chyba. A možná Vás i nazvou přecitlivělými.

Neberte to osobně. Ten, kdo plive slovní jed je uvnitř zraněný člověk. A je jedno, kdo ho zranil. S největší pravděpodobností Vy ne. Takže se Vás to vůbec netýká. A jestli Vy ano, tak jen proto, že jste u něj brnkli na jeho slabou notu a tak jde do protiútoku. A tak to opět není Vaše vina, ale vlastně jeho vlastní, přecitlivělá reakce. Nic z toho, co se mu stalo a co ho dovedlo do bodu, že jeho tak zvaná upřímnost srší ven v podobě netaktního hulváství, často plného vulgárních výrazů, není Vaše vina.

Politujte ho a odejděte. Tohle není Váš boj a tak u toho nemusíte být. Vy přece chcete být šťastní a splnit si svá přání. Tak se neobklopujte lidmi, kteří ve Vás budou budit pocit úzkosti a méněcennosti.

„Hlavu vzhůru! Máte plně na vybranou, s kým se budete stýkat a s kým ne.“

A jestli po tomhle článku nemáte dobrou náladu a cítíte v sobě cokoliv negativního, přejděte na nějaký můj další článek, protože obvykle jsem já to sluníčko, které tu pro Vás je. Je však třeba i upozornit na zlo, které je kolem nás a vědět pak co s ním. Takže si udělejte radost něčím pozitivním. Klidně třeba mou velkou knihou Od úspěchu jste jen myšlenku daleko. Naučíte se ovládat svoje myšlenky a půjdete si pro svoje sny jednou a provždy!!!! 🙂