Dnes na adventním věnci budeme zapalovat další svíčku a tentokrát s významem přátelství. A jelikož jsem psala již minule, že adventní čas je časem pokání, ztišení a čekání, pak je to zase neuvěřitelná příležitost zastavit se a pomyslet na naše přátelství. Na lidi, které máme nejraději, kteří nás podporují, kteří nás znají a milují i s našimi chybami, na ty, se kterými Vás nerozdělí ani vzdálenost, ani čas… Takoví jsou opravdoví přátelé.
Já si vždy vybavím takovou legrácku:
„Přátelé Vám vždy pomohou… hned potom, co se Vám přestanou smát.“ 😀
Je to kouzelný popis přátelství. Tak laskavé a přitom otevřené. Jsou tu v dobrém i ve zlém. Já sama jsem dokonce prožívala období, kdy pro mě byli mí přátelé mnohem důležitější, než aktuální partner. Takovou má pro mě váhu.
Vzpomeňte si na ně v tento čas a pokud jste s některými dlouho nemluvili, je to ideální příležitost říct: „Ahoj, jak se máš?“ A popovídat si jako kdyby to bylo včera, co jste se rozloučili.
P. S. – Pokud Vás ještě čeká Vánoční úklid, můžete ho využít k tomu, abyste si svůj prostor upravili tak, aby Vám byl oporou při splnění všech Vašich přání. Není to tak těžké, což zjistíte sami v mé jednoduché příručce Jak kolem sebe, tak v hlavě, kterou najdete tady >>. A jako bonus se můžete přihlásit k odběru mých článků a dalších zajímavostí na téma osobního růstu. 🙂 Třeba přes registraci k Fázím osobního rozvoje nebo přes stáhnutí mého ebooku zdarma o tom, jak si správně dávat cíle >>.