Na tento článek mě navedl můj přítel a má naprostou pravdu. Soustředění s naším tématem dosahování úspěchu velice souvisí. Vlastně to je jeden ze základů, na kterém musíte stavět svůj úspěch a štěstí. A ano, vím, že slovo „muset“ je vždycky jako zaklínadlo a člověk má tendenci se k němu hned postavit do opozice. Hned si vysvětlíme, co mám tím soustředěním a slovem muset na mysli. A rovnou říkám, že se nejedná pouze o pracovní záležitosti, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale že s tím souvisí celý Váš život.
Na soustředění kvůli výkonům se podíváme prakticky, a to na:
A pak se na soustředění podíváme jako na to důležité pro Vaše žití bytí a tedy na:
Ale postupně. To, co je o soustředění dobré vědět je to, že se ho vážně lze naučit. Ony totiž existují určité zákonitosti – biologické zákonitosti – které Vám s tím pomohou. A když si je sami na sobě vyzkoušíte a zjistíte, co a jak je pro Vás nejlepší, uvidíte, že začnete dosahovat mnohem vyšších výsledků a to za kratší dobu, kterou nad prací budete muset strávit. Sama jsem si to ověřila a vím, že to funguje. Dělám to třeba právě teď, při psaní tohoto článku. Ráda Vám říkám, co jsem si vyzkoušela na svou vlastní kůži. Jsem totiž obyčejný člověk, jako každý. 🙂
Člověk má určité, jemu vlastní a dané, biologické rytmy. (Do detailů zacházet nebudu, nejsem biolog ani lékař. Předám Vám to, jak jsem si to přebrala já.) Ráno po probuzení je Váš mozek nejodpočatější, jste méně emočně citliví (proto se říká: „Ráno moudřejší večera.“ Jste více objektivní a jednáte s více chladnou hlavou.), také snášíte lépe fyzickou bolest (proto se chodí k doktorům nejčastěji ráno) a celkově jste více naladěni na logickou práci. Matematika, jazyky, tabulky, finanční zprávy, čísla z burzy… Teď si ale říkáte, co když mám práci kreativní a je dopoledne? Tak to samozřejmě nevadí, vždy je něco, co je více např. techničtějšího směru. I malíř si musí napřed udělat rám na plátno a to si upnout. I zpěvák se napřed prokousává notami, než piluje drobné nuance svého zpěvu. A podobně.
Aby došlo k tomu laserovému soustředění, jak jsem psala, tak doporučuji jednoznačně udělat toto:
Zkuste sami na sobě vypozorovat Vaše střídání aktivity polokoulí a přibližně jejich délku. Protože když jedna pracuje a je naladěná na svou činnost, druhá „odpočívá“. Mezi těmito intervaly si dejte přestávku a snažte se je nepřekračovat a pokud možno střídat. Jeden interval práce pro levou polokouli, pak pro pravou, pak pro levou atd. Zkoušejte, buďte k sobě vnímaví a přemýšlejte o tom, jak zrovna právě pracujete. Uvidíte brzy výsledky.
Multitasking nebo-li v mém podání – dělání více věcí zároveň – je typický pro ženy. Je to dáno evolučně, kdy se ženy staraly o děti a u toho vařily a staraly se o domácnost a přesto věděly, co které dítě dělá. Mozek neošálíte. Tuto schopnost buď máte a nebo nemáte. Já ji třeba měla, ale vytrácí se mi. Možná s věkem. Když teď něco dělám a zasoustředím se na to, vypadne mi zbytek dění. Jestli v tomto poznáváte nějakého muže, nebo se v tomto poznávají muži, tak vězte, že se za to na ně nemůžete zlobit. Nedokáží to jinak. A Vy muži se s tím smiřte. Hold, je to tak. Dokud se nenaučíte některé věci dělat automaticky (jako třeba řízení auta), tak k tomu druhou činnost prostě jen tak nepřidáte. Fakt, je to tak. Je třeba to vzít jako realitu a počítat s tím. (Když to teď víte, možná si, Vy ženy, teď i ušetříte pár zbytečných hádek s partnerem typu: „Vůbec mě neposloucháš.“.) 🙂
I když tuto schopnost tedy máte, tak věřte, že když děláte hodně věcí zároveň a ne postupně, trvají Vám každá déle a ještě to má ten nepříjemný vedlejší efekt, že když by se Vás večer někdo zeptal, co jste vlastně celý den dělali, tak budete pátrat v paměti, aby jste to vůbec dali dohromady a nebo budete už tak unavení, že si nevzpomenete na spoustu věcí třeba vůbec. Doporučuji tedy dělat věci postupně, ale s maximálním soustředěním to jen půjde.
A teď to přijde. Celé dopoledne perfektně pracujete, jste maximálně spokojení se svým výkonem a těšíte se na pracovní odpoledne. 😀 Po té skvělé práci dopoledne si ale teď zasloužíte oběd. A tak vyrazíte na něco dobrého. A po dobrém obídku se vrátíte na pracovní místo a bum! Jste unavení, chcete si dát kafe, ale nejlépe 20 minut v leže, protože se Vám klíží oči, kafe možná nezabere a máte tak akorát chuť jít domů. Čím to je? Je to právě obědem. A postgastrální demence je normálně používaný termín. Jde o to, že mozek začíná po jídle vypínat. A vypíná se na tak dlouho, co dobrého jste si dali. Je to z toho důvodu, že energie je po obědě používána na trávení, a tak mizí z mozku. Tedy, velmi zjednodušeně řečeno. A podle toho jak těžké věci má pupík na trávení, tak podle toho bude délka pocítěné únavy. Proto je takový ten šlofíček po obídku tak příjemná záležitost. Dokonce jsem někde četla, že lidé, kteří si ho mohou dopřát, jsou zdravější… No, pro normálního člověka v práci dost neřešitelný problém. Tedy pokud nepracujete u společnosti jako je např. Google, který má pro zaměstnance odpočívárny, protože pochopil, že biologické rytmy je třeba respektovat a lidé pak budou dosahovat lepších výsledků. Jo, chce to víc zaměstnavatelů, jako je Google, že? 🙂 No, tak snad v budoucnu se dočkáme. Prozatím můžeme ovlivnit pouze svoji délku poobědového útlumu tím, že budeme pečlivě vybírat, co si dáme na oběd. Samozřejmě budete energeticky dříve fit po rybě s brambory, než po gulášku se šesti. Tak to prostě je a tak je třeba s tím počítat a připravit se na to.
Tak a teď poslední část, mého článku. Proč Vám soustředění pomáhá v tom, žít lépe a to i mimo pracovní záležitosti? Jde totiž o to, že často se díváme, ale nevnímáme a často SLYŠÍME, ALE NEPOSLOUCHÁME. Proč tomu tak je? Můj pracovní název pro toto bytí je „autopilot„. Možná to sami znáte, když se třeba vracíte domů z práce a v MHD pouze koukáte z okna a vnímáte jen změť svých myšlenek. Pak vystoupíte, jdete třeba na nákup a jste stále pohrouženi do svých myšlenek. Když přijdete domů, možná si na některou část Vaší cesty ani nevzpomenete.
To není nic jiného, než ztráta soustředění. Tedy soustředění na to, co je kolem Vás, co je aktuálně v realitě. Stejně tak Vás od toho spolehlivě odvede neustálé koukání do mobilu. Jo, tak to je. Zkuste se tedy někdy zasoustředit na to, co je kolem Vás. Třeba zjistíte, že v půlce autobusu od Vás je někdo, koho tak máte šanci pozdravit. Někdo milý. Třeba zjistíte, že na křižovatce je nový billboard a je tam zrovna akce na zahradní nábytek, který potřebujete. Možná zjistíte, že děcka vracející se ze školy mají téměř všechny stejnou bundu, a tak se to letos asi takhle nosí… Je toho spoustu k vidění, když se člověk soustředí. Samozřejmě, že někdy je třeba si popřemýšlet a něco si v hlavě urovnat. To je v pořádku. A přesně na to máme našeho autopilota.
Jenže ŽIVOT JE TAM VENKU!!! Je hezké nenechat si uniknout tolik věcí! Krásný západ slunce, hezké mraky, usměvavé dítě, veselé psí hraní, pan pravý… 🙂 Na tohle je soustředění v životě. Abyste ho mohli prožít. A navíc, jestli si chcete splnit své sny, je třeba, abyste byli soustředěni na svůj cíl. Protože cíl máte možná správně stanovený (viz. můj e-book zdarma), ale nesoustředíte se na to, abyste zachytili impulzy ke konání. A jednat musíte, jestli chcete být úspěšní. 🙂 Jak na to najdete také v mé knize.
Zkuste tedy trénovat, třeba dopoledne si dát 90 minut se svou levou polovinou mozku, pak přestávku, pak zkusit zapojit tu druhou polokouli, pak si dát lehký obídek a venku mezi lidmi si pak zkuste dát 10 minut soustředění na život. Uvidíte, co všechno krásného objevíte. Co všechno nového.
Nové možnosti? Nové příležitosti? Co vidíte?? 🙂
P. S. – Soustředit se na život je důležité. A když k tomu přidáte také pozitivní myšlení, tak se Vám začne měnit svět a Váš život přímo před očima. 🙂 Jsou to mocné nástroje, které stačí chvíli trénovat a budete v nich nejlepší. 🙂
Více o pozitivním myšlení najdete třeba v článku tady >>.