Na to, co svět právě prožívá, si hodně lidí stěžuje. Nevidí příležitosti, nehledá je. A přitom, jestli v tom všem vznikne něco pěkného, tak to je přece jenom na nás. Krásným příkladem jsou vzniklé básně ženy, která vše kolem sebe vnímá jako prostor, ve kterém vždy může vytvořit něco krásného. 🙂
Chci se s Vámi o tento přístup podělit, protože věřím, že mnozí z Vás budou inspirováni, že mnozí z Vás začnou vnímat jinak, co se právě děje. Začněte si pokládat otázky, jaké příležitosti mi dnešní svět přináší a uvidíte, jak se změní Váš úhel pohledu. Třeba jednou na takovém místě, jako je toto, budou viset Vaše inspirativní činy a budete to dobré ze sebe posílat dál. 🙂
Příroda Tě volá,
slyšíš ten vítr?
Vidíš, jak se ohýbají stromy?
Větve mávají na pozdrav.
Každá částečka mého těla se chvěje,
letět s tím větrem,
prozkoumat každý kout starého hradu,
proletět kolem řeky a nad stromy,
rozpouštět se do celé krajiny.Příroda nás volá,
každým okamžikem,
je to jako příběh,
kdy konečně uslyšíme to volání?
Kdy pochopíme, že jsme spojeni jako jeden celek?
Že ruce zabořené do hlíny dávají sílu,
že oheň spaluje, ale probouzí i vášeň,
že řeka odnáší, ale i přináší nové naděje.Peřeje šumí, vypráví ten příběh
starý jako Země sama!
Je jedno, co se právě děje, pokud se dokážete kolem sebe rozhlédnout a najít alespoň něco hezkého, co také probíhá. Kdybyste se začali cíleně zaměřovat na to dobré, brzy zjistíte, že toho dobrého je víc. Víme, že lidstvo je zmítané strachem, ale proč by to měl být zrovna Váš případ? Vždyť člověk je tvor chytrý. A pokud nevíte, jak změnit úhel pohledu, pak se pusťte do mého Akcelerátoru přání. Váš svět se změní. 🙂
Přeji Vám hodně inspirace, hodně dobrého. 🙂