Přijde mi to také jako jeden z diktátů osobního rozvoje, který by tam neměl být. Růst je v pořádku, ale také můžete být naprosto spokojeni s tím, kde právě jste a co právě máte. Nemusíte mít vždy ambiciózní cíle nebo něco studovat. Není třeba. Vždyť o tom to je, naučit se být šťastní právě tam, kde nyní jsme a čerpat sílu jak z přítomného okamžiku, tak ze štěstí, které si dokážete vyrobit.
Všichni, co mě čtete pravidelně, tak víte, že už jsem psala o několika „diktátech“ osobního rozvoje, které se naprosto zvrhly v extrémismus:
Každý máme své tempo, své cíle, své osobité všechno. A není nic špatného na tom, že je u Vás aktuálně všechno v pořádku a nechcete nic měnit. Nedejte si tento pocit vnutit, naopak, vždyť toto je cíl všech, co se někam ženou. 🙂
Má to být příjemné, má to být pohodička, má Vám to přinášet radost. Osobní růst tu není od toho, aby někomu něco diktoval – vážně, vážně pozor na ty extrémy. Všichni máme chvíle, kdy je to dobré, jak to je. Ono je to vlastně v pořádku, i když se něco děje, co nám není příjemné. Máme alespoň srovnání, díky čemuž si zase můžeme více vážit toho, co máme. Kdyby bylo pořád všechno pohodičkové, asi těžko bychom si toho dlouho vážili. Proto je ok vše, jak to je a pokud jste teď vážně šťastní, je to ten největší úspěch.
Však hlavním cílem všeho je, abychom byli šťastní. To je ten pocit, který spojuje každé přání, každý cíl. Není to nic jiného, jen štěstí. A pokud ho máte, neměli byste se za něho stydět, naopak byste ho měli hrdě vystavovat. 🙂
Nedejte si vnutit od nikoho negativní pocity. To, že se o něčem všude mluví, ještě neznamená, že je to teď pro Vás to pravé. Osobní rozvoj funguje, o tom žádná, ale všeho s mírou, ať nejsme kontraproduktivní. 🙂