Když se mi v životě stalo něco těžkého nebo hnusného, naučila jsem se být mistrem potlačení bolestných pocitů. Dokázala jsem udělat černou čáru tak silnou, že jsem se od ní odvrátila během několika sekund a v pohodě se mi pak ulevilo. Jenže, všechno, co každý z nás jednou takto vytěsní, se vrátí. Vrátí se to v podobě, že v nové situaci se nám tento strach nebo bolest vrátí.
Většinou už ani nedokážeme dohlédnout, proč reagujeme, jak reagujeme anebo hůř, vůbec netušíme, proč se nám nedaří. Ty vazby, které se nám vnitřně vyjeví, se objevit nemusí. Objeví se jen reakce. Proto se říká, že když máte hodně duchovně vyspělého člověka, tak on nereaguje na to, co se kolem něj děje. Je stále klidný. Vnitřně si totiž vše vyčistil. Neznamená to, že to nebude řešit. Neznamená to, že mu nezáleží na lidech kolem něj. Jenom zachovává čistý klid, protože to v něm nemá co vyvolat – nemá to na co reagovat.
Já osobně tomu říkám „brnknout na strunu“. Něco v nás je, co prostě zareaguje. A když mluvíme o negativních emocích, tak vždy, když se v nás taková emoce objeví, to je něco, co jsme vnitřně, kdysi dávno potlačili nebo si nedovolili dostatečně prožít.
Moje kamarádka se duchovně probudila před pár lety a dnes je neuvěřitelná. Vždy si k ní jdu ráda pro radu, protože stále mám, na čem pracovat. A ona řekla jednu nesmírně zajímavou věc:
„Potlačení emocí nám způsobuje naše ego, protože nechce cítit bolest – má pak strach, že umírá.“
Ego je v tomhle případě tak extrémně nebezpečné! Vezměte si to. Nedovolí Vám prožít bolest například ze ztráty někoho blízkého a tak později nemůžete otěhotnět, protože vnitřně máte pořád strach ze ztráty, přece jen, co kdyby… To byl příklad vazby, kterou asi jen těžko dokáže někdo sám dohlédnout, obzvlášť, pokud ke ztrátě milované osoby došlo například v dětství.
Raději se vyplačte tak moc, jak nejvíce můžete, než abyste si s sebou nesli balík problémů do budoucnosti. Pokud ve Vás něco dnes vyvolává špatné pocity, pak se ptejte sami sebe, proč to tak je. Zkuste vazbu najít sami nebo se obraťte na odborníka, jakým je například právě ta moje kamarádka Lucka (Vzkazy duše >>). Stejně tak, pokud se Vám nedaří. Můžete mít „strach uspět“, aniž byste si to uvědomovali.
Toto téma je taková vyšší dívčí, jak často říkám, ale dává velký smysl. Možná ještě nebudete ve fázi, kdy budete chtít řešit až takto hluboké vazby, ale to nevadí. V každé fázi osobního rozvoje můžete dělat různé věci. Abyste věděli, co a jak, v které fázi jste a co se Vám bude nejvíce hodit, se dozvíte na mém rozcestníku Fází osobního rozvoje. Pomůže se Vám zorientovat, aby pro Vás celý Váš růst byl co nejhladší. 🙂