Jak dobře ovládáte svou intuici? | MYŠLENKOU K ÚSPĚCHU

Zkuste si intuici v praxi. 🙂 Jak byste se přirozeně zachovali v následujících situacích? 🙂 Hezkou zábavu.

Píšete test a nevíte jednu odpověď. Nějakou označíte. Na konci testu máte ještě minutu, tak se k nejisté otázce vrátíte. Poslední minuta běží. Popřemýšlíte o otázce a:

Změníte svou odpověď na jinou nebo zachováte tu původní a to podle toho, jak jste si to v hlavě teď přebrali.

Vsadíte si dál na tu první, která Vás napadla již v průběhu testu. Často se k takovým otázkám znovu ani nevracíte.

Vůbec nevíte, co nakonec dělat, tak nakonec zvolíte B, protože se říká, že to bývá nejčastější odpověď.

Stojíte na nepřehledné křižovatce a hodně spěcháte. Podíváte se doleva – nic nejede, ale dobře tam nevidíte. Podíváte se doprava – nic nejede. V hlavě si řeknete: “Měl/a bych se ještě podívat doleva, je tam špatně vidět.” Co nakonec uděláte?

Uslyšíte sami sebe, jak říkáte: "Ále, už se znovu dívat nebudu, už jsem se podíval." A pojedete.

Raději se ještě jednou podíváte, když si nejste jistí a hlásek řekl, raději se ještě podívej.

Zcela ignorujete a přejdete předchozí myšlenku a jedete, přece spěcháte a už jste se dívali, tak co.

V práci zpracováváte dokumentaci. Je toho hodně listů a část informací je potřeba zanést do systému a tam správně zaktualizovat, jinak se provedené změny neprojeví. Dokumentaci už chcete odevzdat, tlačí Vás čas odevzdání, jenže Vás v hlavě napadne: “Ještě jednou bych měl/a zkontrolovat systém, jestli se ta aktualizace uložila.” Co uděláte?

Raději to ještě jednou celé zkontrolujete, i když už znamená odevzdat dokumentaci pozdě.

Čas Vás tlačí, zaplašíte myšlenky na chyby, popadnete dokumentaci a jdete ji odevzdat.

V hlavě Vás nic takového nenapadne, tak prostě jdete. Odevzdat včas je důležitější.

Před obchodním domem rychle zaparkujete, protože jdete pozdě na schůzku. Vyskočíte z auta a míříte na místo srazu. Napadne Vás: “Zamkl/a jsem auto?” Co uděláte?

Nic, jdete dál, auto zamykáte vždy, proč by tomu teď mělo být jinak.

Jedete dál, na to není čas, co by se asi tak mohlo stát.

Raději se rychle vrátíte a auto zkontrolujete.

Kamarád si od Vás chce půjčit poměrně drahou knížku. Víte, že je to starý lajdák. On ji však potřebuje, naléhá a končí větou: “Neboj, co by se asi tak mohlo stát.” Máte z toho nepříjemný pocit. Co uděláte?

"Má pravdu, co by se asi tak mohlo stát, je to kniha." A knížku mu půjčíte.

Raději se omluvíte a knížku mu nepůjčíte.

Nemáte z toho dobrý pocit, ale knížku půjčíte.

Kamarádka si od Vás chce půjčit plesové šaty. Byly hrozně drahé. Zkouší si je a moc jí sluší. Máte z ní obrovskou radost! Ale víte, že je schopná je propálit cigaretou nebo někde polít. Co uděláte?

Kamarádka je sice schopná všeho, což ve Vás vyvolává obavy, ale na druhou stranu cítíte, že i přes předchozí špatné zkušenosti, jí tentokrát můžete věřit. Přesto jí šaty raději nepůjčíte.

Máte z toho dobrý pocit, takže jí šaty půjčíte

Zkušenosti s jejím oblečením Vám jasně říkají nepůjčovat, tak je nepůjčíte.

Prodáváte byt. Chodí k Vám zájemci a vše jde hladce. Pak se objeví první vážní zájemci. Zkoumají každou skulinku, na všechno mají tisíc, až nesmyslných otázek. Je Vám to nepříjemné, i když víte, že s Vaším bytem nic není. Mají zájem. Co uděláte?

Byt prodáte, snad už jste odpověděli na všechno.

Byt prodáte, protože když ho chtějí, proč ho neprodat.

Byt prodáte jiným zájemcům později, ze kterých máte dobrý pocit. U těch prvních by to nedopadlo dobře.

Vždy máte průkazku na městskou hromadnou dopravu. Teď jste ale byli nemocní a průkazka Vám propadla. Potřebujete se svést jenom tři zastávky k lékaři a nemáte nikde po cestě možnost koupit si lístek. Máte z toho hrozně špatný pocit, přece jenom revizor Vás může chytit kdykoliv, ale zase jsou to jen tři zastávky a na téhle trase je nepotkáváte. Co uděláte?

Jedete na černo, pořád si průkazku platíte, tak se případně vymluvíte a zaplašíte ty špatné pocity.

Zajdete si pro lístek, i když je to velké zdržení, za ten blbý pocit to nestojí.

Jedete na černo, takhle o tom vůbec nepřemýšlíte.

Bolí Vás už delší dobu rameno. Kamarádka Vám říká, že jestli do teď lékaři na nic nepřišli, tak to bude asi psychosomatického rázu. Cítíte, že by to po všech těch starostech, co jste za poslední dobu měli, mohlo klidně tak být. Nikdy jste však nic takového neřešili. Co uděláte?

Zkusíte to, nemáte z toho špatný pocit, takže proč do toho nejít.

Nikdy byste k někomu takovému nešli.

Nepůjdete tam. Když o tom tak přemýšlíte, tak to zní zpětně jako hloupost.

Jdete po městě svou trasou jako obvykle. Tentokrát se tak rozhlížíte po budovách a napadne Vás příjemná myšlenka, jít tentokrát jinudy. Co uděláte?

Rozhodně jdete stále stejnou trasou jako vždycky. Je to jen hloupá myšlenka.

Jdete dál stejnou trasou, protože jste logicky zhodnotili, že to je prostě kratší.

S úsměvem svou trasu prostě změníte.

Děkuji Vám za vyplnění, doufám, že jste se zabavili a něco dozvěděli. 🙂